Formuláře:
1. Identifikační číslo
--- Neuvedeno ---
2. Kód
--- Neuvedeno ---
3. Pojmenování (název) životní situace
Žádost o povolení výjimky
4. Základní informace k životní situaci
Žádost o povolení výjimky z technických požadavků na stavby, z obecných požadavků na využívání území, z obecných technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.
Z ustanovení § 169 stavebního zákona vyplývá, že na povolení výjimky není právní nárok, že ji stavební úřad může (ale také nemusí) povolit, a to jen v jednotlivých odůvodněných případech, a z těch ustanovení prováděcích právních předpisů, z nichž povolování výjimek tyto předpisy výslovně umožňují a jen za podmínky, že se tím neohrozí bezpečnost, ochrana života a zdraví osob, sousední pozemky nebo stavby a řešením podle povolené výjimky bude dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu.
Výjimky z vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů je možno povolit jen z ustanovení:
§ 5 odst. 2
Odstavná a parkovací stání se řeší jako součást stavby, nebo jako provozně neoddělitelná část stavby, anebo na pozemku stavby, v souladu s normovými hodnotami, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze stanovených ochranných opatření.
§ 10 odst. 3
Úroveň podlahy obytné místnosti nad upraveným terénem a nad hladinou podzemní vody je dána normovými hodnotami.
§ 10 odst. 5
Světlá výška místností musí být alespoň
a) 2 600 mm v obytných a pobytových místnostech,
b) 2 300 mm v obytných a pobytových místnostech v podkroví; místnosti se zkosenými stropy musí mít tuto světlou výšku nejméně nad polovinou podlahové plochy místnosti, pokud ustanovení části šesté vyhlášky nestanoví jinak,
c) v průmyslových stavbách podle jiného předpisu.
§ 11 odst. 2
Obytné místnosti musí mít zajištěno denní osvětlení v souladu s normovými hodnotami.
§ 12 odst. 2
Větrání a denní osvětlení příslušenství bytu je přípustné i ze světlíkových a větracích šachet, mají-li půdorys nejméně 5 m2 a délku kratší strany nejméně 1 500 mm. Jejich dno musí být přístupné, snadno čistitelné a musí mít odtok se zápachovým uzávěrem.
§ 13 odst. 2
Byt je prosluněn, je-li součet podlahových ploch jeho prosluněných obytných místností roven nejméně jedné třetině součtu podlahových ploch všech jeho obytných místností. Při posuzování proslunění se vychází z normových hodnot.
§ 18 odst. 6
Podzemní stavební konstrukce, oddělující vnitřní prostory od okolní zeminy nebo od základů, se musí izolovat proti zemní vlhkosti, popřípadě proti podzemní vodě.
§ 40 odst. 4
U hlavních schodišť a u chodeb v rodinném domě a ve stavbě pro rodinnou rekreaci musí být nejmenší podchodná výška 2 100 mm a nejmenší průchodná šířka 900 mm; u pomocných schodišť je nejmenší průchodná šířka 750 mm.
§ 41 odst. 5
Vždy pro 50 žen nebo 100 mužů musí být k dispozici alespoň jedna samostatná místnost se záchodovou mísou a dále vždy pro 50 mužů jedno pisoárové stání nebo mušle a alespoň jedna samostatná místnost se záchodovou mísou pro osoby používající vozík pro invalidy. Personál musí mít hygienické zařízení oddělené od zařízení pro veřejnost. Hygienické zařízení musí být vždy uspořádáno podle pohlaví odděleně. Stavebně technické provedení musí odpovídat normovým hodnotám.
§ 44 odst. 2.
Hygienické zařízení ubytovací jednotky musí mít plochu nejméně 4 m2.
Výjimky z vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů je možno povolit jen z ustanovení:
§ 20 odst. 3
Pozemek se vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním, umožňoval využití pro navrhovaný účel a byl dopravně napojen na veřejně přístupnou pozemní komunikaci.
§ 20 odst. 5
Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno
a) umístění odstavných a parkovacích stání pro účel využití pozemku a užívání staveb na něm umístěných v rozsahu požadavků příslušné české technické normy pro navrhování místních komunikací, což zaručuje splnění požadavků této vyhlášky,
b) nakládání s odpady a odpadními vodami podle zvláštních předpisů 13), které na pozemku vznikají jeho užíváním nebo užíváním staveb na něm umístěných,
c) vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; přitom musí být řešeno
1. přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování,
2. jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo
3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace.
§ 20 odst. 7
Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby.
§ 21 odst. 4
Na pozemcích staveb pro bydlení lze kromě stavby pro bydlení umístit stavbu nebo zařízení související s bydlením či bydlení podmiňující a provést terénní úpravy potřebné k řádnému a bezpečnému užívání pozemků, staveb a zařízení na nich, není-li z prostorových a provozních důvodů možno zabezpečit uvedené funkce ve stavbě pro bydlení. Na pozemcích rodinných domů lze dále umístit jednu stavbu pro podnikatelskou činnost do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m. Na pozemcích staveb pro rodinnou rekreaci lze kromě stavby pro rodinnou rekreaci umístit stavbu nebo zařízení související s rodinnou rekreací či rodinnou rekreaci podmiňující a provést terénní úpravy potřebné k řádnému a bezpečnému užívání pozemků, staveb a zařízení na nich.
§ 23 odst. 2
Stavby se umisťují tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek. Umístěním stavby nebo změnou stavby na hranici pozemků nebo v její bezprostřední blízkosti nesmí být znemožněna zástavba sousedního pozemku.
§ 24 odst. 1
Rozvodná energetická vedení a vedení elektronických komunikací se v zastavěném území obcí umisťují pod zem.
§ 24 odst. 3
Garáže, odstavná a parkovací stání, zejména pro nákladní automobily, autobusy, traktory a jiné dopravní prostředky, se umisťují mimo plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení, smíšené obytné, kromě staveb garáží, odstavných a parkovacích ploch pro ně určených v uzavřených prostorech zemědělských staveb a kromě odstavných a parkovacích stání pro speciální automobily policejní, požární techniky, lékařské pomoci, automobily obytné a obytné přívěsy, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze zvláštních předpisů.
§ 24a odst. 2
Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena podle druhu možného zdroje znečištění pro málo prostupné prostředí takto:
a) žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky 12 m,
b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 7 m,
c) chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 10 m,
d) veřejné pozemní komunikace 12 m,
e) individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy 15 m.
§ 24a odst. 3
Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena podle druhu možného zdroje znečištění pro prostupné prostředí takto:
a) žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky 30 m,
b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 20 m,
c) chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 25 m,
d) veřejné pozemní komunikace 30 m,
e) individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy 40 m.
§ 25 odst. 2 až 7
(2) Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností; v takovém případě se odstavec 4 nepoužije.
(3) Vytvářejí-li stavby pro rodinnou rekreaci mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 10 m.
(4) Jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle odstavce 2. Uvedené odstupy mezi stavbami pro bydlení neplatí pro jednotlivé stavby umisťované v prolukách. Obdobně se určují odstupy od staveb nebytových.
(5) Vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m.
(6) S ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek.
(7) Vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace; tento požadavek se neuplatní u budov umisťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění stanoví vydaná územně plánovací dokumentace.
Výjimky z vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, ve znění pozdějších předpisů je možno povolit jen z ustanovení:
přílohy č. 1 vyhlášky
bod 2.0.2
Ve všech ramenech téhož schodiště musí být stejný počet stupňů. Počet stupňů za sebou může být nejméně 3 a nejvíce 16.
Přílohy č. 2 vyhlášky
bodu 1.0.2.
Komunikace pro chodce musí mít celkovou šířku nejméně 1 500 mm, včetně bezpečnostních odstupů.
bodu 1.1.2.
Komunikace pro chodce smí mít podélný sklon nejvýše v poměru 1:12 (8,33 %) a příčný sklon nejvýše v poměru 1:50 (2,0 %), u mostních objektů nejvýše v poměru 1:40 (2,5 %).
bodu 1.1.3.
Na úsecích s podélným sklonem větším než 1:20 (5,0 %) a delších než 200 m, musí být zřízena odpočívadla o délce nejméně 1 500 mm. Jejich sklon smí být pouze v jednom směru a nejvýše v poměru 1:50 (2,0 %).
bodu 1.1.5.
Vyhrazené stání smí mít podélný sklon nejvýše v poměru 1:50 (2,0 %) a příčný sklon nejvýše v poměru 1:40 (2,5 %).
bodu 1.2.1.
Překážky na komunikacích pro chodce, zejména telefonní automaty, lavičky, pultový prodej, vykládce, stavby pro reklamu a informační nebo reklamní zařízení a stromy musí být osazeny tak, aby byl zachován průchozí prostor podél přirozené vodicí linie šířky nejméně 1 500 mm.
bodu 2.0.1.
Přechody pro chodce bez řízení světelnou signalizací se mohou navrhovat nejvíce přes dva protisměrné jízdní pruhy nebo-li přes dvoupruhovou obousměrnou komunikaci. Přechod pro chodce přes dva souběžné jízdní pruhy před křižovatkou, z nichž jeden je pro odbočování vlevo nebo vpravo se připouští. Na nově navrhovaných komunikacích je největší délka neděleného přechodu mezi jeho obrubami v ose přecházení 6 500 mm. U změn dokončených staveb se na stávajících přechodech může tato hodnota zvýšit až na 7 000 mm. Uvedené požadavky platí obdobně také pro místa pro přecházení.
bodu 2.0.2.
Přechody pro chodce řízené světelnou signalizací se navrhují vždy přes dva nebo více jízdních pruhů. Na nově navrhovaných komunikacích je největší délka neděleného přechodu pro chodce se světelným řízením mezi jeho obrubami v ose přecházení 9 500 mm. V odůvodněných případech se u změn dokončených staveb v zastavěném území může tato hodnota zvýšit až na 12 000 mm a na komunikacích s nezvýšeným tramvajovým pásem až na 17 000 mm.
bodu 2.1.1.
Přechody pro chodce, místa pro přecházení a koridory pro přecházení tramvajového pásu musí mít obrubník s výškou maximálně 20 mm. Navazující šikmé plochy pro chodce smí mít podélný sklon nejvýše v poměru 1:8 (12,5 %) a příčný sklon nejvýše v poměru 1:50 (2,0 %).
bodu 3.1.
Nástupiště autobusů a trolejbusů musí mít výšku 200 mm. Doporučuje se použití bezbariérového zastávkového obrubníku. U změn dokončených staveb lze tuto hodnotu snížit až na 160 mm. Nástupiště tramvají, metra, železnice, pozemních a visutých kyvadlových lanových drah musí mít výšku odpovídající použitému vozovému parku tak, aby byl zajištěn bezbariérový přístup do dopravních prostředků.
přílohy č. 3 vyhlášky
bodu 1.1.2.
Sklon plochy před vstupem do budovy smí být pouze v jednom směru a nejvýše v poměru 1:50 (2,0 %).
2.1.1.
Bezbariérové rampy musí být široké nejméně 1 500 mm a jejich podélný sklon smí být nejvýše v poměru 1:16 (6,25 %) a příčný sklon nejvýše v poměru 1:100 (1,0 %).
2.1.2.
Bezbariérová rampa delší než 9 000 mm musí být přerušena podestou v délce nejméně 1 500 mm. Podesty musí mít i kruhová nebo jinak zakřivená bezbariérová rampa.
2.1.3.
Podesty bezbariérových ramp smí mít sklon pouze v jednom směru a nejvýše v poměru 1:50 (2,0 %).
5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)
Všechny žádosti může podávat vlastník pozemku nebo stavby, popř. jiná osoba která prokáže právo k nemovitosti, zástupce na základě plné moci.
Žadatelem může být fyzická osoba (starší 18 let, způsobilá k právním úkonům), fyzická osoba podnikající nebo právnická osoba.
6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace
V žádosti musí být přesně specifikováno ustanovení vyhlášky o obecných technických požadavcích na výstavbu, z něhož se povolení výjimky žádá, uveden popis požadované výjimky a sděleny důvody pro povolení výjimky; je třeba si uvědomit, že jde o výjimku z ustanovení právního předpisu, kterou mj. nelze povolovat bezdůvodně. Stavební úřad rozhoduje o výjimce v dohodě se správním orgánem, který hájí zájmy chráněné podle zvláštních předpisů, jichž se odchylné řešení dotýká.
Z ustanovení § 169 stavebního zákona vyplývá, že na povolení výjimky není právní nárok, že ji stavební úřad může (ale také nemusí) povolit, a to jen z těch ustanovení prováděcích právních předpisů, z nichž povolování výjimek tyto předpisy výslovně umožňují a jen za podmínky, že se tím neohrozí bezpečnost, ochrana života a zdraví osob, sousední pozemky nebo stavby a řešením podle povolené výjimky bude dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu.
Řízení o výjimce se vede na žádost buď samostatně, nebo může být spojeno s územním, stavebním nebo jiným řízením podle stavebního zákona, nemusí však být ukončeno společným správním aktem.
7. Jakým způsobem zahájit řešení životní situace
Žádosti se podávají na formulářích spolu s předepsanými přílohami. Záměr je nejlépe předem konzultovat s příslušným referentem stavebního úřadu, neboť každá stavba/situace je svým způsobem unikátní a způsob řešení či rozsah požadovaných dokladů uvedených v bodě 6 se v závislosti na nejrůznějších podmínkách (územních, technických, vlastnických, apod.) může pro jednotlivé, byť zdánlivě podobné záměry, lišit.
8. Na které instituci životní situace řešit
Žádosti se podávají v úředních hodinách na podatelnu Magistrátu města Kladna.
9. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit
Vlastní řízení vedou referenti Odboru výstavby Magistrátu města Kladna jako stavebního úřadu pověřeného podle § 13 odst.1 písm.c) stavebního zákona. Seznam referentů, včetně výčtu jimi spravovaného území a úředních hodin naleznete na www.mestokladno.cz
10. Jaké doklady je nutné mít s sebou
Vyplývá z jiných bodů popisu.
11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici
Formulář žádosti ke stažení viz. výše. Veškeré další formuláře Odboru výstavby Magistrátu města Kladna jsou k dispozici v elektronické formě na těchto webových stránkách pod dotčenou životní situací. Formuláře lze získat též osobně v kterékoliv kanceláři Odboru výstavby Magistrátu města Kladna v úředních hodinách.
12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit
Správní poplatek je nutné uhradit před vydáním rozhodnutí. Lze tak učinit osobně v pokladně Magistrátu města Kladna v úředních hodinách, a to při podání žádosti (kopii dokladu o úhradě přiložte k žádosti), případně bankovním převodem na účet Magistrátu města Kladna po podání žádosti s tím, že údaje k platbě Vám sdělí příslušný referent.
Výši správního poplatku upravuje sazebník zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů následovně:
- položka 17 bod 5 sazebníku – vydání rozhodnutí o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území ….5000 Kč
- položka 18 bod 14 sazebníku – vydání rozhodnutí o povolení výjimky z obecných technických požadavků na stavby nebo z obecných technických požadavků na bezbariérové užívání staveb….5000 Kč.
13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení
Lhůty pro vydání rozhodnutí upravuje § 71 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Lhůty jsou 30 až 60 dní od zahájení řízení.
14. Kteří jsou další účastnící (dotčení) řešení životní situace
--- Neuvedeno ---
15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány
--- Neuvedeno ---
16. Elektronická služba, kterou lze využít
--- Neuvedeno ---
17. Podle kterého právního předpisu se postupuje
Podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích právních předpisů - vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, v účinném znění; zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
18. Jaké jsou související předpisy
--- Neuvedeno ---
19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují
Opravné prostředky stanovuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Proti rozhodnutí Odboru výstavby Magistrátu města Kladna se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho oznámení k Odboru územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Středočeského kraje, podáním u zdejšího správního orgánu, resp. na podatelnu Magistrátu města Kladna.
Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné.
20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinnosti
Umísťování, provádění, užívání, odstraňování staveb, apod. bez opatření stavebního úřadu či v rozporu s ním či jiné porušování povinností vyplývajících ze stavebního zákona je přestupkem a jako přestupek je také sankcionováno.
Přestupky upravují § 178 – 183 stavebního zákona, pořádkovou pokutu upravuje § 173 stavebního zákona.
21. Nejčastější dotazy
--- Neuvedeno ---
22. Další informace
--- Neuvedeno ---
23. Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů nebo v jiné formě
--- Neuvedeno ---
24. Související životní situace a návody, jak je řešit
--- Neuvedeno ---
25. Za správnost popisu odpovídá útvar
Odbor výstavby Magistrátu města Kladna
26. Kontaktní osoba
--- Neuvedeno ---
27. Popis je zpracován podle právního stavu ke dni
září 2019
28. Popis byl naposledy aktualizován
září 2019
29. Datum konce platnosti popisu
--- Neuvedeno ---
30. Případná upřesnění a poznámky k řešení životní situace
--- Neuvedeno ---